V první části série o zeleném čaji jsem vás pozval na malý historický výlet až do starověké Číny. Tam jsme se dověděli, kterak byl zelený čaj objeven světu. Pak jsme zaskočili na čajové plantáže, kde nám domorodí pěstitelé rádi řekli několik zajímavostí o zpracovávání nasbíraných lístků a nakonec jsem vás nechal nahlédnout do mé kuchyně a připravil k ochutnání dobrý šálek čaje se skořicí. V tomto díle si povíme – jak název napovídá – o účincích zeleného čaje na organismus, o jeho vlivu na zdraví.

Lidstvo využívá léčivých účinků zeleného čaje více než 4000 let. O jeho objevení se dochovala legenda, která vypráví o čínském císaři Šen-nungovi, který objevil účinky listů vzácné rostliny na svých cestách. Když jednou pocítil únavu a spočinul, dal vařit vodu. A jak už to bývá, náhodou mu spadl do kotlíku lístek z nedaleko rostoucího keře. Ten vodu zabarvil a dodal jí výjimečné aroma. Když panovník ochutnal, byl překvapen vynikající chutí, když nápoj vypil všechen, cítil se osvěžen a mohl dál pokračovat ve své cestě.

Výtažky z květu ibišku mají zřejmě stejné účinky na srdce jako červené víno nebo čaj. K tomuto závěru dospěli vědci z lékařské univerzity na Tchaj-wanu, podle nichž květy této obdivované rostliny obsahují antioxidanty, jež pomáhají kontrolovat hladinu cholesterolu.

Pozitivní vliv na snížení cholesterolu prověřili sice zatím jen u zvířat, ale nevidí důvod, proč by to nemělo fungovat i u lidí.

Hibiscus sabdariffa L, který se pěstuje hlavně v Číně, Indii a na Tchaj-wanu, se používá tradičně k léčení vysokého krevního tlaku a nemoci jater. Tchajvanští vědci zjistili, že obsahuje antioxidanty, o nichž je známo, že omezují nebezpečné usazování tuku v tepnách. Ve studii se zaměřili na účinky extraktů ibišku na "špatný" cholesterol u krys. Zjistili, že výrazně omezuje ukládání tuku v tepnách a snižuje hladinu cholesterolu. "Je to první studie, která ukazuje, že extrakty z květu ibišku mají stejné účinky na snížení cholesterolu a ukládání tuku v tepnách krys jako červené víno a čaj," řekl doktor Ča Žong- wang, který vedl studii.

V Severní Americe, ale také v Evropě rozšířená rostlina obsahuje látku, která ničí kmenové buňky leukemie. Badatelům na univerzitě v Rochesteru v USA se podařilo z byliny, která je u nás známa jako kopretina řimbaba, extrahovat látku zvanou partenolid, jež údajně dokáže leukemii zabrzdit. Informoval o tom americký internetový časopis Science Daily.

"Výsledky výzkumu jsou milníkem pro budoucí vývoj nových metod léčby leukemie," prohlásil Craig Jordon z univerzity v Rochesteru. Partenolid je prý první látkou, která proti leukemii působí již na úrovni kmenových buněk. To je významný rozdíl proti nynějším metodám léčby, které nedokážou bojovat i proti mutujícím buňkám.

Vřes se lidově považuje za symbol vzpomínek a mnoha bylinkářům připomíná v době zimy uplynulou sezonu. Vřes byl mimořádně oblíbený u starých Slovanů, osmý měsíc, kdy kvetl dostal podle něho pojmenování „ vreseň „. Ženy nosily kytičku vřesu za pasem jako ochranu před zlými silami a kousek větvičky si vplétaly do svatebního myrtového věnečku, aby manželství bylo šťastné. Zvláštní tvarová krása vřesu, jeho fialovorůžové zvonečky květů, které mají v oblibě včely a pěkné tvary metlovitě rozkvetlé lodyhy, jsou hodné obdivu. Tato keříčková bylina se dokáže v některých místech tak množit, že vytváří nádherné, zdaleka viditelné barevné skvrny – vřešoviště.