Léčitelství

JAK BÝT ENERGETICKY ZDRAVÍ..

Mnoho lidí se vrací domů, ke svým rodinám po celodenní dlouhé práci ve stresujících zaměstnáních, kde jsou spory, rozzlobení lidé a uzávěrky. Tito lidé často domů přicházejí energeticky zcela zničení, nicméně chtějí se setkat se svými rodinami a přijímat je takové, jaké jsou - ačkoliv jsou v nich vibrace z celého dne.

Jakmile přijdete domů po té, co jste byli vystaveni vysoce nabitým energiím, je důležité, abyste se vykoupali a vyměnili oblečení. Když se znovu setkáváte se svou rodinou, chtějte být energeticky čistí. Uvidíte ten obrovský rozdíl v interakcích se svými milovanými a s druhými lidmi. Většina lidí se umývá ráno. Odchází spát a energeticky jsou oblečení do všeho, čemu byli během dne vystaveni. Příští ráno, když míří do koupelny, jsou často zničení a diví se, proč si přes noc pořádně neodpočinuli. Venku je velmi mnoho energie, kterou bych si k sobě nechtěl přivinout nebo s ní jít spát.

„Jakmile přijdete domů po té, co jste byli vystaveni vysoce nabitým energiím, je důležité, abyste se vykoupali a vyměnili oblečení. Když se znovu setkáváte se svou rodinou, chtějte být energeticky čistí.“

Pro lidi, kteří pracují v profesích, kde se léčí, je důležité, aby si na konci dne vyměnili své pracovní oblečení. Jakékoliv oblečení, které nosíme celý den absorbuje energie. Nemíchejte oblečení, které svlékáte se zbytkem oblečení ve skříni. Mnoho lidí nečistí každý den své šperky. Umyjí sami sebe a vyčistí oblečení, ale každý den nosí ty samé šperky, aniž by si je sundali a záměrně si je vyčistili. Kovové šperky přitahují a produkují energii. Když energie proudí dolů z vaší ruky a všude kolem vás, pak prsten naplněný nasátou energií může tok energie obrátit a způsobit bolest v ramenech, krku nebo zádech. Když se večer vykoupete, sundejte všechny prsteny i ostatní šperky. Vložte je pod pramen tekoucí vody a myslete si: „Čistěte se“, aby je váš záměr mohl energeticky vyčistit. To samé platí pro lidi, kteří nosí celá léta kožený pásek. Kůže je organická a sbírá energii. Když si oblečete starý pásek, připoutáváte se k energii minulé doby, kdy jste pásek nosili?

Pokud máte zaměstnání v oblasti, kde se léčí nebo pokud máte stresující povolání, pak nejsnadnější věcí, kterou můžete udělat, je obléci si látkový opasek nebo pravidelně střídat pásky kožené. To samé platí o botách. Pravidelná změna kožených opasků a obuvi umožňuje kůži, aby se energeticky oprostila od náboje, který nabrala. To samé platí i pro kožené náprsní tašky a peněženy, obzvláště, když nosíte jednu po několik let.

Některé předměty nebudete schopni vyčistit; například peří nebo podušky a prošívané deky. Jednou jsem při svém léčení použil podušku, abych ze svých klientů uvolnil energetické vzory. Potom jsem udělal všechno, abych podušku vyčistil. Vzal jsem ji do čistírny a nechal ji venku na slunci a ona stále nesla energetický bzukot ze všech těch myšlenek a vzorů z léčivé seance. Skončil jsem to tak, že jsem podušku vyhodil. Spali jste posledních deset let na stejném polštáři? Co když jste se s partnerem v posteli hádali nebo jinak emocionálně komunikovali? Je možné, aby pocity a emoce zanechaly otisky na peří v poduškách nebo na ložním prádle? Brka peří uchovávají energii, protože byly kdysi živé. Pokud skončil váš milostný vztah, navrhuji vám, abyste si udělali tu laskavost a koupili si nové ložní prádlo.

Krystaly také sbírají a transmutují energii. Mnoho lidí, které znám, obzvláště pak léčitelé, mají ve svých léčitelských místnostech a všude ve svých domech krystaly. Pokud své krystaly neočistíte nejméně jednou za týden, začnou vyzařovat energii, kterou nasbíraly během celé té doby. Okolí kolem krystalů se může začít cítit špatně nebo se stát chaotickým. Navrhuji, abyste ve své léčivé místnosti nebo ložnici měli pouze několik krystalů a často je čistili pod tekoucí vodou a se záměrem, aby se „vyčistily“.

„Pamatujte, že váš záměr je nejdůležitější části čištění. Někteří lidé navrhují použití soli nebo šalvěje, ale já si myslím, že nejlépe funguje sluneční světlo a tekoucí voda a váš záměr předměty vyčistit.“ Váš styl , který si zvolíte je většinou ten pravý.

Ukázka z knihy Kena Page - Cesta lásky, kterou připravuje nakladatelství Akasha, s. r. o.

INTUICE

Vážení čtenáři, v tomto článku bych vám rád přiblížil jednu bezpochyby zajímavou schopnost každého člověka – vrozenou schopnost zvanou intuice. Pokud si myslíte, že právě vám byla intuice odepřena, věnujte prosím alespoň několik minut k přečtení následujících řádků...

Obecně známým faktem je například neklid zvířat před zemětřesením, nebo jinou přírodní katastrofou. I některé „primitivnější“ národy dokáží předvídat celou řadu událostí, na jejichž spolehlivou předpověď je i současná věda krátká. Jak je to ale s námi, lidmi vyspělé civilizace dvacátého století?

Již od raného věku jste určitě slýchali následující věty: „Copak nemáš rozum?“ „Jak tě něco takového mohlo vůbec napadnout, ty snad vůbec nemyslíš“, „Prosím tě, to tě nenapadlo, že je to nesmysl?“, „Mysli logicky!“, „Vždyť je to logické, to ti přeci mohlo být jasné“. Rodiče, škola, zaměstnání, to jsou důležité faktory formující naší osobnost. Možná si vzpomenete na dobu raného dětství, kdy vám bylo jasné, že rodiče něco dělají špatně a přesto jste to nebyli schopni změnit. Děti mají vrozenou schopnost řídit se svými iracionálními pocity a přirozeným způsobem vnímat, co je pro ně dobré a co nikoliv. Teprve později, pod nátlakem rodičů, školy a zaměstnání se většina z nás přikloní k tomu, co je z hlediska zájmu většiny „logické“. Logické je vystudovat, vydělávat peníze, opatřit si partnera a děti, zajistit vzdělání a kariéru svým potomkům, vybudovat zázemí (sobě i dětem) ve formě vlastního bytu či domu a auta. Logickým (a z hlediska státu i žádoucím jevem) je následně strávit několik málo let v důchodu za neustále se zhoršujícího zdraví, naspořit si peníze na pohřeb a nakonec mezi šedesátým až sedmdesátým rokem věku odejít z tohoto světa nepotřební, vyčerpaní a nemocní. Tento negativní program má většina z nás pevně uložený v podvědomí a není divu, že nám neskýtá mnoho radosti a energie k tvořivému způsobu života. Paradoxní přitom je skutečnost, že život je tvořivý proces a pokud v něm tento základní prvek popíráme, nemůžeme být nikdy šťastní a spokojení.

Lidské podvědomí ví naprosto přesně, co je pro konkrétního jedince dobré a co ne. Jsou v něm uloženy informace o tom, který partner se pro nás hodí, kde nám hrozí nebezpečí, jaká strava je nevhodná, který talent máme rozvíjet a co nám v životě přinese největší radost a uspokojení. Jediným problémem většiny z nás je prostá skutečnost, že neznáme způsob naslouchání odvěké řeči našeho podvědomí, které s námi hovoří zejména pomocí pocitů a symbolů.

Symboly jsou jedním z nástrojů, pomocí kterého můžeme být informování o různých věcech. Ať již se jedná o sen, nebo náhodně otevřenou stránku knihy či tarotovou kartu. Pochopení symbolu ale není vždy jednoduché a proto se zaměříme raději na druhý podvědomý nástroj a tím jsou pocity.

Naslouchání vlastním pocitům je nejúčinnějším způsobem, který nám může pomoci dosáhnout úspěchu, zdraví a životní harmonie. Vzpomeňte si na jesle či školku, kdy vám například nutili jídlo, které vám naprosto nechutnalo. Měli jste pocit, že jej nemůžete sníst a skutečně jste pak třeba večer zvraceli, nebo vás rodiče vezli na pohotovost s alergií, kopřivkou, případně s bolením břicha. Učitelka to ale řekla naprosto jasně – „Je to dobré, musíš sníst alespoň trošku, jinak se paní kuchařka bude moc zlobit“. Podobným způsobem se vyjadřovali i vaši rodiče, učitelé ve škole a vedoucí v zaměstnání. Jistě jste alespoň jednou ve svém životě zaslechli podobné věty: „Pepu (Marušku) si vezmi, ten (ta) má peněz a bohaté rodiče“, „Musíš ten gympl dodělat, jinak se neuživíš“, „Tohle přeci nemůžeš dělat, vždyť umřete hlady a na děti jsi myslel?“, „Tak to ať tě ani nenapadne, taková pitomost“. Tyto a podobné způsoby komunikace nám braly samostatnost a postupně odnaučily téměř každého z nás svobodně si zvolit to, co je pro něj v životě nejlepší. A tak pracujeme v nezajímavém (i když dobře placeném) zaměstnání, žijeme v nezajímavých svazcích a ze zoufalství chodíme o hospody, nic nás nebaví, pomalu stárneme a počítáme roky, které nám ještě zbývají do důchodu, na který se těšíme z důvodu vytouženého „odpočinku“. Přitom s obavou pozorujeme, jak se okolo nás plouží šedesátníci s francouzskými holemi a tráví dlouhé hodiny ve frontách na recepty u obvodních lékařů.

Jak z tohoto neutěšeného stavu ven? Každý z nás je jiný, každý z nás má odlišnou životní náplň. Bez této skutečnosti by byl život šedivý, jednotvátný a nudný. Příroda, jíž jsme součástí miluje pestrost a různorodost. Tomu ostatně napovídají i naše povahy, osudy i fyzický vzhled. Zatímco jeden by rád cestoval a užíval si svobody, druhý hledá jistotu v pevném svazku. Pokud prvního rodiče nutí do manželství a druhého do cestování, ani jeden z nich nebude spokojený.

Nyní si představte, že na všechny vaše otázky znáte odpovědi. Těmi jsou vždy vaše pocity. Dcera váženého primáře náhodně potká na ulici urostlého, ale „prostého“ mladíka, jehož rodiče jsou příslušníky spíše slabších sociálních vrstev. Její první pocit je velmi příznivý, teprve pak se do záležitosti vloží logika: „Ale on nic nemá, o čem se s ním asi tak mohu bavit, co když mě neuživí a co by to mu řekli naši?“ Z možná krásného a perspektivního vztahu tak sejde již v začátku, dívka si nakonec vezme mladého lékaře, který je sice úspěšný, ale v lásce jí nijak nenaplní. Jiný příklad – pracujete v perspektivní firmě a nabídnou vám místo v jiné společnosti, se stejným platem. A máte dilema. První pocit byl výborný, práce vás již nenaplňuje a v nové společnosti je další vývoj zaručen. Ale pak se do pocitů opět vloží rozum: „Ale tady mi vlastně nic nechybí, už tu znám lidi, šéf je dobrý, platí nám obědy, mám to kousek domů“ atd. Nakonec se rozhodnete zůstat, i když náhle máte „špatný pocit“. A za půl roku vaše firma zkrachuje. Kdyby jste poslechli ten první pozitivní pocit, dnes by jste byli spokojení na novém místě a bez existenčních starostí. Překonat pohodlnost a věřit sám sobě, to jsou základy úspěchu. Kdyby si dcera primáře prosadila svojí vůli proti logickým názrorům rodičů, sice by třeba neměla auto a dům, ale byla by šťastná.

Pocity jsou opravdu zákadním komunikačním prvkem mezi podvědomím a vědomím. Naučíte li se jim naslouchat a důvěřovat, velmi rychle se dostaví změna ve vašem životě. Je k tomu ale potřeba odvaha – již se nebudete řídit názory svého okolí, které jsou navíc často závistivé, či omezené. Až se naučíte věřit sami sobě, zjistíte, že vaše intuice vás vždy dovede k tomu nejlepšímu, co můžete prožít, nebo získat.

Po událostech z jedenáctého září ve Spojených Státech mi utkvěl v hlavě rozhovor s jedním úředníkem, který včas uprchl z budovy, kterou zasáhlo o několik minut později druhé letadlo. Novináři totiž řekl doslova: „Nevím proč, ale měl jsem najednou takový divný pocit. Všeho jsem nechal a seběhl jsem dolů. Teprve venku jsem viděl, že i v mém mrakodrapu je děsivá, hořící díra“. Tomuto muži zachránil jeho iracionální pocit život. Intuice zde promluvila a on jí uposlechl. Podobné pocity jistě měli mnozí další v nižších patrech hořících budov, které se následně v krátké době zřítily. Logicky si ale řekli, že je požár téměř půl kilometru nad jejich hlavami nemůže nijak ohrozit.

Proto důvěřujte svým pocitům, zejména vždy těm prvním. Vaše intuice se bude rychle rozvíjet a váš život se změní k lepšímu. Tvořivost a radost jsou totiž nedílnou součástí všeho živého a všichni máme na tyto nezbytně nutné aspekty šťastného bytí nárok. Vaše podvědomí bude mít k vám cestu otevřenou a brzy zjistíte, že se vám začne dařit vše, co vás učiní šťastnými. Ruku v ruce se štěstím kráčí zdraví, láska a spokojenost. A já vám přeji hodně štěstí....

V této kategorii nejsou žádné příspěvky.